Nikdo dnes již nevzpomene

Nikdo dnes již nevzpomene,

kterak dávní předci mého kmene,

národ Cisi, Anty také někdy zvaný,

mezi Dněprem měl a Dněstrem svoje stany,

jak žil tam v prostém blahobytu

vedle bratří svých Slovanů a Skytů.

Však přišel čas a Slované se rozohnili,

na slavný výboj společně pak vyrazili

a mocnou Byzanc takřka na kolena pokořili.

A Čechové, ti až v Panónii zastavili,

chaty své tam u Dunaje postavili

a dlouhá léta tam šťastně žili.

To však již krajem letí horda,

strašlivá jak vlčí morda

a velký kníže, praotcem též někdy zvaný,

zavedl lid svůj, avarskou tou hordou hnaný,

v zemi novou, kde se usadili

a pod Řípem hradiště svá postavili.

Pak na ostrohu nad Vltavou

vrostlo sídlo velkolepé, jež nazvali Prahou.

všem Čechům neskonale drahou.

Tam Přemyslovci pak se usadili

a svou vůlí a nebetyčnou pílí

tu základ Země České položili.

Český národ prý je malý,

však nepřátelé utíkali,

jak jen Češi zazpívali.

A když pak Češi vzali zbraně,

nebilo bijců lepších nad ně.

když sborem pěli - Hrrr na ně!

Však již tehdá zjevila se pravda převeliká,

chceš-li Čecha poraziti,

musíš na to zase vzíti Čecha.

Tak stalo se na Moravském i Lipanském poli

a od těch dob nám vládnou jenom voli,

které národ český sobě volí.

A ti voli neslyší, co jim říká české plémě

nevnímají vůbec, co přeje si teď celá země.

Neslyší, že znovu táhne cizí horda,

strašlivější, nežli vlčí morda.

Neslyší, že chceme zbraně

a šturmem vyraziti na ně.

Však ti voli,

co kořeny své zpřetrhali,

proti Rusů nejraděj by nás hnali,

jak Anglosas za mořem jim velí.

A pod osudu tíhou celí zdřevěnělí

se studem ani nezachvěli.

Raději bratra svého chtějí bíti,

než hordy musulmanské zastaviti,

co na nás se teď jak vlny valí.

O tom dlouze a zbytečně teď rokovali.

Však bratr ten již pozvedl svůj hlas

a doufejme jen bratří, že zachrání i nás.

.