Československý vlčák

Je národní autochtoní plemeno vzniklé křížením německého ovčáka a karpatského vlka. FCI je uznala 13. 6. 1989, přidělila mu číslo standardu 332 a zařadila je do prvé skupiny své klasifikace. Ke vzniku plemene přispěli během pětadvaceti let čtyři vlci. V roce 1958 vlčice Brita, v letech 1968 a 1974 samci Argo a Šarik a konečně v roce 1983 samice Lejdy. První kříženci se narodili 26. 5. 1958. Původním záměrem bylo přenesením vynikajících vlastností vlků zlepšit vlastnosti německých ovčáků. Teprve později vedly snahy k vytvoření samostatného plemene. Jeho první standard vznikl v roce 1966, ale pro malý počet jedinců byla žádost o registraci zamítnuta. Uznání se plemeni dostalo v Československu až v roce 1981 a mezinárodně v roce 1989. Československý vlčák stavbou těla, pohybem, osrstěním, barvou srsti, maskou i mnohými vlastnostmi připomíná vlka. Spojuje v sobě jeho nejlepší přednosti s vhodnými vlastnostmi psa. Ačkoliv je tedy nositelem řady prvků divočiny a jeho dominantním znakem je svobodymilovnost, lze jej plně využít i pro pracovní nasazení. Způsob výcviku je však zapotřebí přizpůsobit jeho zvláštnostem. Toto plemeno vyžaduje co nejužší kontakt s člověkem, za což se mu odvděčí vším, co může nabídnout pes, navíc však i ničím nenahraditelný pocit sounáležitosti s divokou přírodou.

Ux Utter z Molu Es